Ke konci minulého školního roku se všichni žáci naší školy během projektového týdne nějakým způsobem zapojili do prozkoumávání Brd. Velká část současné septimy se pustila do úkolu shromáždit textový a fotografický materiál, který by městu Hostomice posloužil k tvorbě informačních tabulí. Cílem bylo zpracovat nejen zajímavá místa a památky v samotných Hostomicích, ale také v obcích, které k nim patří (Bezdědice, Radouš a Lštěň), a zároveň turisticky atraktivní cíle v okolních Brdech.
Během projektového týdne byly podklady posbírány a vytvořeny, následně se poupravily, zadaly ke zpracování grafické firmě a poté, co byly i fyzicky vyrobeny (spolu s dřevěnými tabulemi), se ke konci roku 2023 dočkaly instalace.
Město Hostomice ještě jednou všem zúčastněným děkuje za skvělou spolupráci!
Dne 23. listopadu se trojice švarných dějepisářů ve složení Matěj Tuček, Jakub Kašpárek a Filip Mazura vydala na celo-dvou-státní kolo prestižní dějepisné soutěže pořádané Gymnáziem Cheb. Letošní kolo se věnovalo evropským dějinám mezi Postupimskou a Helsinskou konferencí, tedy rokům 1945 až 1975. Před soutěží jsme se také stihli pozdravit s absolventem hořovického gymnázia, panem profesorem historie na FF UK Milanem Hlavačkou, který se nám poté během pauzy asi 30 minut věnoval a probírali jsme spoustu dějepisných záležitostí. Na začátek mělo projev několik osobností, např. pedagog Gymnázia Cheb Miroslav Stulák, který se organizaci soutěže pro česká a slovenská gymnázia věnuje více než třicet let, nebo expert na moderní dějiny Petr Blažek. Do soutěže jsme šli pozitivní nezatížení jakýmikoliv nervy, a proto nebereme nijak smutně, že jsme skončili na 45. místě ze 75 a jako ne-vítězové sázky s panem profesorem Urbánkem jsme tedy na jeden vyučovací den šli do školy v pyžamu. Krásnou tečkou za příjemně stráveným dnem byla slepice na paprice od babičky jednoho ze soutěžících, bydlící cca 1 km od Chebského gymplu, a zastávka na česko-německé hranici u památníku železné opony.
Moc děkujeme organizátorům za skvělý průběh akce, obzvláště pak kuchařům za výtečnou gastronomii. Děkujeme také loňským maturantům Ondrovi Šebestovi a Vojtovi Veverkovi, bez kterých bychom se na celostátní kolo nedostali!
Ptáte se, jak může vypadat zastávka zájezdové skupiny elitního gymnázia v jedné z historicky největších metropolí? Hádáte správně, je to Amsterdam. Inu, nejlepší by samozřejmě bylo vidět to na vlastní oči, protože z vyprávění je zatěžko uvěřit. Ovšem nezbývá vám nic jiného, že.
Podotkla bych, že zázrakem je už jen fakt, že do Nizozemí jsme se dostali všichni, a ještě navíc živí a zdraví. Na první zastávce, ještě ve starém dobrém Česku, jsme málem přišli o Majkla (čtěte „o blíže neurčeného Michala Voráčka ze 4. C“), který (možná) nechtěně nastoupil do jiného autobusu. Naštěstí je zvyklý na nižší standarty naší školy (vtip!), došlo mu, že tudy cesta nevede, a nakonec šťastně nastoupil do toho správného vozidla. Až po odjezdu z benzínky vyšlo najevo, že nebyl jediný, kdo by se byl býval podíval místo do Amsterdamu do Paříže.
Amsterdam, město tulipánů a bicyklů, jsme prozkoumávali celý den jak s panem průvodcem Tomášem, tak po vlastní ose. Dokonce jsme se i projeli, respektive propluli, po amsterdamských kanálech (myšleno vodních!) na palubě grachtu. Odtud jsme se mohli kochat například Tančícími domy. Jsou mimochodem mnohem stylovější než ten náš.
Amsterodam na kanálu
Z Amsteru zamířil náš autobus do nedalekého přístavu. Po nějakých krásných 16 hodinách na trajektu jsme konečně spatřili břehy Anglie! A to konkrétně newcastleské.
trajekt
První den ve Skotsku jsme navštívili svatební vesničku Gretna Green a odpoledne Glasgow Science Centre, kde jsme mohli zavzpomínat na návštěvy Techmanie a znovu se stát na chvíli dětmi. Večer si od nás profesorky mohly konečně odpočinout, protože nás čekalo ubytovávání v hostitelských rodinách v okolí Stirlingu.
