V úterý 10. září ráno se škola stala cílem mailové výhrůžné zprávy. Okamžitě byla informována Policie ČR a byl s ní domluven další postup: Preventivně byli všichni žáci i zaměstnanci z budovy evakuováni. Příslušníci PČR provedli neprodleně prohlídku budovy, vyhodnotili situaci a dospěli k závěru, že míra rizika nebezpečí je minimální a je možné vrátit se k normálnímu školnímu provozu a režimu. Evakuace tedy byla ukončena.
Dle dostupných informací není důvod k nepřiměřeným obavám a panice.
Situaci samozřejmě bereme vážně a ve spolupráci s dalšími aktéry (zejména Policií ČR) ji máme pod kontrolou.

fejeton: Ema Burešová, 3. C

Už vám někdy bylo opravdové vedro? A tím myslím větší vedro, než hledání oázy v poušti
nebo procházení se v srpnu po Route 66. Myslím opravdové nefalšované horko. Horko,
které jsme si okusili při našem týdenním pobytu na Korsice, a které už navždy změnilo naše
vnímání teplotních extrémů…
Vše začalo v našich útulných chladných domovech. Každý si těsně před odjezdem otevřel
instrukce a dočetl se, že „Kromě teplého oblečení si vezměte i nějaké kousky do větru a
chladnějšího počasí“. Tuto klamavou informaci jsme měli odhalit hned ze začátku.
No nic, jsme ovce, šli jsme s davem. Jasně, že jsme si ty větrovky, mikiny a tepláky vzali.
Jasně, že nám zabírali zbytečně moc místa v kufrech. A jasně, že jsme je vůbec nevyužili.
V neděli byl sraz před autobusem. Po kratším krveprolití o místa jsme spokojeně vyrazili,
směr Itálie. Noc v autobuse každý zvládnul po svém, někomu se odkrvily všechny končetiny,
někdo tajně spal na zemi pod sedadlem, bylo to zkrátka dobrodružné už od začátku. Zkusili
jsme si dokonce i jaké to je nocovat v přístavu v Livornu, kde jsme čekali na trajekt, který
nás měl konečně dovést až na Korsiku…
„Vstávejte, už se budeme vyloďovat“. Asi tolik k naší slavné plavbě trajektem.
Naše první kroky po půdě Korsiky byly nejisté a zpocené. Jak to, že je tady takové vedro?
Neměli jsme čas se nad tím pozastavovat, protože nás po celodenním cestování čekala
ještě prohlídka přístavního města, Bastia. Tamější obyvatelé se asi museli pozastavovat nad
tím, proč je českým národním jazykem sténání a kňučení. Už tam nám začalo být nad
slunce jasné, jak moc budeme celý týden uctívat klimatizaci.
Do naší destinace jsme dorazili až v deset večer, a dokonce jsme se před spaním stihli jít i
vykoupat do moře. Tu noc se z našich chatek ozývalo jen hluboké oddychování a blažené
povzdechy, jak jsme si mohli všichni konečně natáhnout nohy a záda.

Hned další a i každé ráno potom nás čekaly výjezdy autobusem, který se po celou dobu
našeho zájezdu stal mateřským totemem bezpečí a relativního chladu. Výjezdy to byly
pestré. Každý den jsme měli na programu návštěvy různých měst, přístavů, kostelů a muzeí.
Viděli a zažili jsme toho za jeden týden víc, než se normálnímu smrtelníkovi obyčejně
poštěstí. Naše neúnavná paní průvodkyně si nás sice občas možná pletla se skupinou
zcestovalých historických fanatiků, ale musíme ji nechat, že vždycky měla co říct. Dokonce i
při našich hodinových přejezdech, kterých každý den bylo spoustu, se k nám z vestavěných
reproduktorů, co po celém autobuse byly, linulo předčítání a vyprávění z její osobní sbírky.
Zkrátka, stali jsme se odborníky přes Korsiku. S čím jsme se ale po celou dobu našeho
výletu neztotožnili, bylo to vedro.
40 stupňů na Korsice je totiž úplně jiná liga. Představte si, že vás někdo na několik hodin
zavře do malého skleníku, dá vám plastový sáček na hlavu a řekne, abyste překopali pár
záhonů rajčat. A klimatizovaný skleník to rozhodně nebude.
Ze všech měst, které jsme navštívili, nás nejvíce zaujalo hlavní město Ajaccio. Fakt, že se
Napoleon Bonaparte narodil právě na Korsice velice přispívá tamějšímu turismu. Nicméně,
člověk asi nečeká, že cestou pro zmrzlinu šlápne na 86 Napoleonů, a že když si chce vyfotit
jakoukoliv památku, na fotce má automaticky i nějakou Napoleonovu sochu.
Boty jsme si sešlapali v nádherném městě Bonifacio na útesu, přístavním městečku
Propriano a u starodávnych menhirů u Filitosy.

Cesta domů byla sice dlouhá, ale za to jsme měli prostor všechny tyto krásné zážitky
vstřebat a v autobuse se trochu aklimatizovat. V Čechách nás přivítalo příjemných 28
stupňů.

V neděli odpoledne jsme celí natěšení nasedli do autobusu a vyrazili na cestu do italského Livorna. Po pár hodinách spánku s koleny bolavými od dlouhého sezení jsme se dalšího dne  ráno nalodili na trajekt. Směr: ostrov Korsika. Plavba lodí byla v mnohém osvobozující (zvlášť znovu získaný prostor pro nohy přišel vhod) a v mnohém náročná (hodinové čekání v zadýchané místnosti na vylodění), pohled na moře však alespoň většině z nás zvedl náladu. Ještě větší radost nám udělalo, když jsme po dni a půl cesty přistáli v Bastii a naše korsické dobrodružství mohlo konečně začít. 

Na Korsice jsme zůstali do pátku, kdy jsme se znovu vydali na náročnou cestu přes Itálii domů. Za náš pobyt jsme navštívili mnoho velmi zajímavých míst, ochutnali pár korsických specialit, někteří z nás se i něco přiučili z francouzštiny. Z našich výletů stojí určitě za zmínku např. Bonifacio, malebné město tyčící se na bílých vápencových útesech, hlavní město ostrova Ajaccio, ale i přírodní památky jako Les Calanches, skály z růžové žuly.

Viděli jsme toho zkrátka mnoho a když jsme zrovna neodkrývali taje Korsiky u jednoho z místních kostelů, koupali jsme se v moři v zátoce Propriano nebo si prostě užívali čas strávený pohromadě.

Magdalena Lukavská, 5.A

Srdečně Vás zveme na

tradiční jarní koncert studentů GVH

čtvrtek 20. června 2024 16:00

ve Slavíkově síni hořovického zámku

Koncem května 2024 Gymnázium Václava Hraběte v Hořovicích zrealizovalo česko-německý projekt s názvem „Učit se jeden od druhého – společně objevovat nové věci“ „Voneinander lernen- gemeinsam Neues entdecken“. Projekt byl finančně podpořen Česko-německým fondem budoucnosti a také Sdružením rodičů a příznivců Gymnázia v Hořovicích. 

V květnu 2024 jsme na našem gymnáziu uvítali skupinu dětí a pedagogů z  116. Oberschule Dresden. S touto školou udržujeme přátelské styky už od roku 2022, kdy jsme strávili společný týden ve volnočasovém zařízení Kiez v saském městečku Sebnitz. V loňském roce jsme byli pozváni na návštěvu do Drážďan, letos jsme se setkali v Hořovicích. Těšíme se, že naše spolupráce bude pokračovat, v příštím roce se naši studenti pravděpodobně vypraví do Německa.

Můžete si přečíst, jak na projekt vzpomíná student sekundy gymnázia Josef Macek:

Jednalo se o výměnný pobyt. 28. 5. 2024 přijeli do Hořovic němečtí studenti sedmé až deváté třídy ze 116. Oberschule Dresden. Čekaly je dvě noci v hostitelských rodinách a poznávání české krajiny a řeči.

Pro dobré poznání mezi sebou navzájem jsme se odebrali do malé tělocvičny. Dvě paní od organizace TANDEM nám tu připravily jazykovou animaci. Vlastně takové seznamovací hry.

Nejdříve jsme se mezi sebou zdravili pohledem, poté malíčky, třemi koleny, pěti lokty a nakonec i slovně. Navzájem jsme si napsali jmenovky a hráli hry na procvičení frází českých i německých pro nejdůležitější domluvu. Po svačině a další chvíli hraní se čeští účastníci akce odebrali k přiděleným stanovištím různě rozmístěných po Hořovicích, zatímco Němcům byly rozdány mapy Hořovic s vyznačenými stanovišti a tabulkou, do níž na každém stanovišti bylo napsáno nějakých pár písmen. Po vyhledání všech stanovišť jim vyšlo: ŘÍZEK S BRAMBOROVÝM SALÁTEM. Takto poznali Hořovice, a jelikož bylo sedm hodin večer, odebrali jsme se do hostitelských rodin.

Další den ráno jsme se sešli na nádraží a vlakem jeli do Plzně. TANDEM pro nás měl další program. Rozdělili jsme se do tří- až pěti- členných českoněmeckých skupin a měli necelou hodinu na to poznat dvanáct míst v centru města a zjistit si o nich nějaké informace. Výhercům chybělo k plnému počtu bodů pouhého půl bodu a tak si zasloužili odznáček s nápisem ,,STRČ PRST SKRZ KRK!‘‘

Po rozchodu, který většina z nás využila ke koupi jídla či suvenýrů a procházce po městě, jsme se odebrali do zábavního centra vědy Techmanie Plzeň. Naši návštěvníci proti tomu nic neměli, ba naopak, proč by se jim tam nelíbilo?

Zanedlouho jsme dorazili do Hořovic a bylo na nás, jak s Němci v našich domovech trávit čas.

Následující den si mohli Němci na dvě hodiny naživo prohlédnout, jak vypadá naše česká výuka. V jedné učebně, v suterénu, proběhla výroba plakátů s nadpisy: ,,co se mi líbilo‘‘, ,,co jsem se naučil‘‘, nebo ,,co bych chtěl dělat příště‘‘ a rekapitulace programu – poznali jsme centrum města Plzně a prakticky si vyzkoušeli si konverzaci v němčině či v angličtině. Čekala nás poslední událost – prohlídka hořovického zámku (pro každého v jeho rodném jazyce)

Shodli jsme se na tom, že ať už u nás na gymnáziu, nebo naopak v Německu se možná znovu potkáme.

zaznamenala p. prof. Marie Šebestová

Virtuální program s plným stipendiem pod hlavičkou AFS Mezikulturní programy! Slyšeli jste někdy o vzdělávacím konceptu STEM? 

STEM je zkratka pro Science, Technology, Engineering and Mathematics, tedy oblast různých vědních oborů, které se neustále rozvíjejí a nabízejí spoustu pracovních příležitostí.  AFS společně s University of Pennsylvania vytvořila 12 týdenní virtuální program, který je speciálně zaměřen na vzdělávání a motivaci mladých dívek v rámci těchto vybraných oborů.

Baví tě ve škole matika, chemie, biologie či technologie? Zkus se ucházet o stipendium a získej možnost propojit se s ostatními studenty z celého světa. 

Požadavky na stipendium:
 dívky ve věku 15 až 17,5 let
 komunikativní znalost angličtiny (celý program probíhá v angličtině)
 zájem o vědu, technologie, inženýrství, udržitelnost a globální kompetence

Registrace jsou nyní otevřeny a uzávěrka je 1. 7. 2024. Více informací nalezneš zde.