Dvě tváře Irska

Náš zájezd do Irska se konal od 26.4.2025 do 4.5.2025. Vyrazili jsme dvoupatrovým autobusem s dvojcí milých autobusových řidičů, čtyřmi profesorkami a jednou průvodkyní, která se v Londýně přeměnila v jiného:). Cesta trvala zhruba dva dny, ale stihli jsme vidět východ sluníčka z trajektu, Londýn a Dublin, takže to ani nebolelo.V každém městě jsme se zastavili na skoro celý den. V Londýně jsme se prošli okolo Buckingham Palace i Parliamentu a v historickém centru jsme si prohlédli další krásné památky. V Dublinu nás okouzlila Trinity college, O’Connel Street, Temple bar, Dublin Castle a dobrovolníci nad osmnáct let mohli navštívit známý pivovar Guinness. Samozřejmě v obou městech jsme měli i volný čas.

Následující dny jsme strávili výletěním. Viděli jsme například nejvyšší irsky vodopád Powerscourt Waterfall, ovčí farmu, různé hřbitovy s irskými kříži, jezera v údolí Glendalough, hrady, například i hrad Trim a stejnojmenné městečko a mnoho dalšího – třeba posvátné místo Hills of Tara.

Tyto dny jsme si užívali spolu, ale večer jsme se po skupinkách rozprchli do nejmilejších irských rodin, které nás všechny přijali jako své. Za to jsme nesmírně vděční.

Po poslední, třetí, noci v rodinách byl den plný přírody, procházek a krásných výhledů na pobřeží severního Irska, které nám ukázalo jeho krásy a mohli jsme aspoň zase ucítit mořský vzduch. Přešli jsme Carrick-a-Rede Rope Bridge, což je provazový most 25 metrů nad mořskou hladinou a také jeskyně Caves of Cushendum. Ještě jsme stihli vidět hlavní město severního Irska Belfast a jeho historické centrum a muzeum o lodi Titanic. Potom jsme se už opět vydali na cestu domů. Jeli jsme trajektem do Británie a stavili jsme se ve Stratfordu nad Avonou, v shakespearově rodišti, a v krásném hradu Warwricku.

To byly naše poslední zastávky, takže nám už nezbývalo nic jiného než se těšit na naše rodiny a postele, protože jsme strávili pár nocí v autobuse. 

Jako student bych ráda poděkovala všem zúčastněným a organizátorům, protože to byl opět výlet, na který budu ráda vzpomínat a místo, kam se budu chtít vrátit. 

text: Anežka Holakovská, 7.A,
foto: Mgr. Petra Brodská